Carpetorium: divoká krajina domova

 

English version here

 Kristyna a Marek Milde,  Carpetorium: divoká krajina domova, Dům umění Ústí nad Labem, 2022, 
specifická instalace, orientální koberec, pokojové rostliny 
zapůjčené účastníky, 3m x 2m x 2m

 

Carpetorium propojuje příběhy rostlin s příběhy lidí, ornament koberce se zde prolíná s živou květinou a připomíná, že spojení s přírodou je v nás hluboce zakořeněné.”

Projekt Carpetorium: divoká krajina domova, Kristýny a Marka Milde zkoumá, jak jsou naše běžné pokojové rostliny důležité pro vytváření pocitu domova, zakořenění s místem a sounáležitosti s přírodou. Domácí rostliny, které považujeme za obvyklou součást našich domovů, nejsou jen pouhou dekorací, jsou významnou součástí naší identity a psychologie našich domovů. Pěstujeme je a hýčkáme často i po generace, poskytují nám každodenní radost, útěchu, vzbuzují pocit harmonie. V kombinaci s dalšími domácími předměty vytváří nové fiktivní ekosystémy, duševní krajiny v uzavřeném, odcizeném prostoru architektury. Instalace Carpetorium reflektuje současný rozporuplný vztah přírody a civilizace a zároveň nabízí model propojení těchto dvou zdánlivě oddělených světů.

Carpetorium: divoká krajina domova je prostorová instalace vytvořená pro výstavu GARDENING OF SOUL: INTRODUCTION v Domě umění Ústí nad Labem. Má podobu symbolické zahrady vytvořené z pokojových rostlin zapůjčených z různých domácností. Takto shromážděná florální kolekce slouží jako zdroj pro fantaskní instalaci, ve které tyto rostliny prorůstají ornamentálním „létajícím“ kobercem. Carpetorium je platforma, kde se lidi mohou posadit a vnímat a kontemplovat rostliny z nového úhlu. Projekt propojuje příběhy rostlin s příběhy lidí, ornament koberce se zde prolíná s živou květinou a připomíná, že spojení s přírodou je v nás hluboce zakořeněné. 

Pokojové rostliny mívají svůj příběh, spojený s místem a lidmi, těmi, kteří je darovali, nebo s těmi, kteří se o ně starají. Jsou tichým svědkem událostí v našich životech, častokrát přežily různé útrapy a přesuny, nebo také svým majitelům doslova přerostly přes hlavu. V mikrokosmu našich domovů jsou pokojové rostliny součástí fantazie o přírodě, současně však poskytují možnost pěstovat citlivost k přírodě a uvědomovat si širší environmentální souvislostí. Pokojové květiny většinou pochází ze vzdálených tropických oblastí, kde rostou v hustém lese a jsou tak schopné se adaptovat na stinné a vytápěné podmínky našich obydlí. Tyto rostliny tak paradoxně reprezentují ostrůvky divoké přírody, které pěstujeme uvnitř domovů a které v přírodě v současnosti mizí. Carpetorium poukazuje na transkulturní a interkontinentální spojení mezi tropickými a domácími rostlinami ovlivněné globalizmem a konzumním stylem naši společnosti. ”Létající koberec”, vytváří svou vlastní perspektivu a diváka pomyslně transportuje mezi domácím prostředím a deštným pralesem.

Součástí projektu se stal open call, v jehož rámci umělci vyzvali místní obyvatele, aby se zapojili do projektu. Účastníci zapůjčili své pokojové rostliny a sdíleli s autory jejich osobní příběh, co pro ně znamená a symbolizuje. Světy domovů se tak v instalaci Carpetorium prolnuly se světem umění, aby ve vzájemné komunikaci a porozumění vytvořili místo, „komunitní zahradu“, kde je možné usednout a společně uvažovat o našem vztahu k přírodě. 

Projekt navazuje na instalaci Kristýny a Marek Milde Carpetorium: Ztracené a nalezené zahrady Manhattnu vystavené v MoCA Westport, 2021. Pro účely tohoto projektu se umělci vydali na výpravu do „městské džungle“, aby našli tropické pokojové rostliny, které jsou z různých důvodů vyhazovány na ulici, často kvůli své velikosti. Tyto rostliny nalezené a zachráněné v městském odpadu, byly obdobně zasazené do ornamentálního koberce. Umělci projektem Carpetorium upozorňují na globální a environmentální souvislosti spojené s migrací pokojových rostlin, které ve svém původním prostředí mohou patřit mezi ohrožené přírodní druhy. V projektu Carpetorium: Ztracené a nalezené zahrady Manhattnu byla každá rostlina opatřena botanickou cedulku s názvem a lokalitou, kde byla nalezena, například Upper East Side, a místem jejího původu, jako Madagaskar a pod. Autory zajímá proces migrace těchto rostlin, kdy se na jedné straně dostávají ze svého přirozeného tropického prostředí do klimatizovaných manhattanských bytů, aby následně zůstaly opuštěny na ulici. Létající koberec tak lze vnímat také jako metaforu přesunu rostlin v důsledku transkontinentální migrace a zániku jejich přirozených stanovišť, jako jsou tropické lesy. 

Carpetorium je součást cyklu projektů založených na myšlence archivů, sbírek a kategorizace informací, ve kterých Mildovi zkoumají enviromentální témata současnosti. 

 

Kristyna a Marek Milde s přispěním Michala Kolečka

 

 

 

PŘÍBĚHY ROSTLIN

 

Projekt by nebylo možné uskutečnit bez přispění účastníků projektu, kteří laskavě zapůjčili své domácí rostliny pro instalaci.

Děkujeme Kristýně Císařové, Adéle Van Laanen, Janě Matouškové, Ondřeji Soukupovi, a Andree Vaňourkové a dalším.

 

Adéla Van Laanen, Klíše, Ústí nad Labem

Bydlím na Klíši a rostliny jsou mou celoživotní vášní… nejen pokojovky, ale i venkovní rostliny, květiny, stromy a keře… Pěstuju všechno možné a všude kam chodím/jezdím sleduji, co je kde něco zajímavého a odnáším si domů úlomky větviček (řízků) a semena a tak rozšiřuji dál faunu kolem sebe. Když jsem pracovala v předchozí práci měla jsem nejzelenější kancelář v budově, díky velkým oknům jsem mohla mít takovou malou džungli. Kolegům jsem při různých příležitostech dávala své malé výpěstky a tak se mi dařilo ozeleňovat i další kanceláře a chodby.

 

 

 

 

 

 

Ficus benjaminus

Ten menší Ficus benjaminus půl zelený, půl panašovaný mám jako dědictví po kolegyni ze zmiňované předchozí práce. Pod tíhou stresu odešla ze dne na den a už se do práce nevrátila. A udělala dobře. Věřím, že teď pracuje v klidnějším prostředí a má se líp. Když jsem poté i já odcházela, fíkus šel se mnou do nové práce, kde jsme oba šťastný.

 

 

 

 

 

 

 

Ficus benjaminus

Ten velký Ficus benjaminus je teď ve velmi špatném stavu, potřebuji aby se trochu vzpamatoval/zregeneroval. Býval větší a hustší, ale napadly ho puklice, hodně opadal a musela jsem ho ostříhat. Trpěl u mě nedostatkem světla a začal chřadnout. 

Mám ho od jedné paní z Pusteven. Našla jsem ho přes inzerát a dala jsem ho mému mužovi, jako náš první společný strom. Zatím nemáme zahradu a nemáme kam zasadit svůj vlastní strom, proto máme alespoň vnitřní pokojový. Doufám, že jednou budu mít víc místa… dům… ideálně se zimní zahradou, kde bude můj největší fíkus šťastný a bude se mu lépe dařit.

 

 

 

 

 

 

 

Ficus elastica Tineke

Panašovaný Ficus elastica Tineke je mojí vzpomínkou na paní Marijke van Bommel a jejího slepého pejska z Řecka. Marijke má starý penzion ve vesničce Leveroy (Limbursko, Nizozemí), kde pronajímá pokoje cizincům, kteří tam jezdí na sezonní práci. Bydlela jsem u ní, když jsem byla před lety na stáži v Heythuysenu. Měla velký ficus v restauraci u penzionu a já si z něho malý kousek vzala domů.

 

 

 

 

 

 

 


Ficus elastica robusta, Monstera deliciosa

Zelený Ficus elastica robusta a monstera deliciosa jsou moji vychovaní sirotci z místního Kauflandu. Dlouho jsem chtěla vlasní Monsteru, jako má moje babička na Moravě. Chápu, že nechtěla do své milované rostliny říznout, aby mi mohla dát kousek a tak jsem si ji pořídila z obchodu. Takže teď máme obě své vlastní a bez řezání.

Ficus elastica robusta byl osamocen v regálu a ve slevě. Někdy si kupuji rostliny ve slevě. Prohlédnu si je a když usoudím, že jejich případ není zcela ztracený, vezmu si je domů a pečuji o ně, dokud nejsou zase krásné a v kondici. Někdy si je nechám, někdy je daruji jako dárek někomu dalšímu.

 

 

Pachira Aquatica

Je to můj nejmladší kousek. Pořídila jsem si ji letos v létě v Tuincentrum Borghuis v Deurningenu (NL). Jezdím tam ráda objevovat nové kousky za dobrou cenu. Často si domů místo suvenýrů vozím auto plné rostlin. Pachiru měli moji rodiče kdysi krásnou velikou se zapleteným kmenem do copu, ale shodila listy a oni ji vyhodili. Dodnes lituji, že jsem ji nezachránila, protože teď už vím, že i když se někdy rostlina tváří, že už je po ní, nemusí to být pravda. Jejich schopnost regenerace je neuvěřitelná. A s trochou lásky a správné péče člověk často dokáže hotové zázraky 🙂

 

 

 

 

 

 

Jana Matoušková, Ústí nad Labem

Difenbachie

přibližné stáří rostliny: 1 rok

příběh rostliny a co pro Vás symbolizuje: Tahle difenbachie je zachráněnec z popelnice, jako mnoho mých rostlin. Našla jsem jí loni v té největší zimě u nás na sídlišti, když z popelnice koukala do dálky obrovská kytka. Celá by se nám domů bohužel nevešla, tak jsem odlomila alespoň malou část a tu si odnesla zakořenit.

 

 

 

 

 

 

 

Syngonium podophyllum Pink (Neon)

přibližné stáří rostliny: 2 roky

V květináči jsou dvě rostliny – jednu jsem dostala jako dárek od kamarádky, jen tak pro radost. Druhou jsem si odnesla z výměny rostlin z Hraničáře. Ani jedné se u nás doma moc nedařilo, z obou zůstal pahýl skoro bez listů a pomohlo až to, když jsem je v rámci úspory místa zasadila obě do jednoho květináče.

 

 

 

 

 

 

 

Philodendron birkin

přibližné stáří rostliny: 1 rok

Birkin jsem si jako jednu z mála rostlin, které doma mám, koupila v obchodě. Měla jsem tou dobou zrovna svátek a k svátku přece patří květiny, žejo? A když je to květina v květináči, tak z ní můžu mít radost celý rok.

 

 

 

 

 

 

 

Epipremnum aureum (Šplhavnice zlatá)

přibližné stáří rostliny: 2 roky

 V květináči je více rostlinek, jedna z nich je řízek z rostliny, kterou má moje mamka už několik desítek let doma v kuchyni a já jsem si od ní kousek chtěla vzít do své vlastní kuchyně. A společnost jí dělají menší rostlinky, které jsem si odnesla z výměny rostlin, kterou pořádám už 3 roky v Hraničáři.

 

Zamiokulkas (Kulkas zamiolistý)
přibližné stáří rostliny: 11 let

Tuhle rostlinu jsme našli v Brně v nákupním centru jako zlomenou větvičku ležící na zemi. Můj dnes už manžel jí zvedl a ze srandy mi jí dal, že pro mě má “květinu”. Větvička s námi odjela do Ústí na kolej, bydlela rok ve sklenici s vodou, kde zakořenila a od té doby s námi bydlí. Byla to naše první kytka ve společné “domácnosti” a už jsem jí několikrát rozdělila a dala dalším lidem.
fotku rostliny v domácím prostředí: (vlevo epipremnum, napravo zamiokulkas)

 

 

 

 

 

 

 

 

Ondřej Soukup, Střekov, Ústí nad Labem

Monstera Deliciosa

Před pár lety koupená v Ikea, už je rozdělená na dvě části. Je to moje oblíbená monstera nechtělo se mi jí moc půjčovat, ale co bych neudělal pro umění. 

 

 

 

 

 

 

Andrea Vaňourková, Trnovany Teplice

Lopatkovec (Spathiphyllum)

Přibližné stáří rostliny: 2 roky

Darovaná květina do kanceláře, které nevyhovují místní podmínky. Přesto mě každý den potěší. Teď ji budu muset navštěvovat ve výstavě.